I přes pozdvižená obočí některých konzervativních fotbalových fanoušků se ženská kopaná stává profesionálním sportem. Důkazem je i právě končící mistrovství světa v Austrálii a na Novém Zélandu. To je v pořadí devátým světovým šampionátem v tomto sportu, například ve Spojených státech velice oblíbeném a také poměrně dost rozšířeném. Zobrazení ženského fotbalu nechybí ani ve výtvarném umění, a to dokonce i v tom mnohem starším, než byste nejspíše čekali.
Úplně nejstarší vyobrazení žen hrajících sport podobný fotbalu pochází dokonce už ze starověké Číny. Čínský sport cuju vznikl jako vojenské cvičení a během dynastie Han ve druhém století před Kristem se vyvinul v zábavu vyšší třídy. Právě dvořany a urozené dámy věnující se v zahradách tomuto sportu zachytil obraz od malíře z období dynastie Ming Du Jin, tedy z přelomu 15. a 16. století.
Pokud jde o Evropu, první zmínka o ženském sportu podobném fotbalu se objevila ve Francii už ve 12. století, ženská kopaná podobná té dnešní se začala hrát v 18. století ve Skotsku. Opravdový rozmach ženského fotbalu ale nastal v období těsně po první světové válce, během níž ženy začaly pracovat v průmyslu a taky se více věnovat mnohým činnostem dříve považovaným za výhradně mužské. Britský tým Dick, Kerr’s Ladies z Prestonu v dubnu 1920 sehrál historicky první mezistátní zápas, v němž zvítězil nad Francií. Právě v Paříži a dalších francouzských městech získal ženský fotbal ve dvacátých letech velkou popularitu. Právě z tohoto prostředí pochází různé žánry výtvarného zobrazení fotbalistek.
První obrazy fotbalistek pocházejí z Paříže 20. let 20. století
Nejspíš úplně prvním umělcem na světě, který zaznamenal ženský fotbal na plátno, byl v Paříži žijící mexický malíř Angelo Zarraga, jehož manželka Jeanette Ivanoff byla aktivní hráčkou kopané. Na obraze Las Futbolistas z roku 1922 zachytil tři fotbalistky, mezi nimi právě svou ženu a dvě z jejích spoluhráček z týmu Les Sportives, který byl vítězem prvního francouzského fotbalového poháru žen v roce 1922. Ženy jsou alegoricky zobrazeny jako řecké mytologické postavy Aglaia (krása), Euphrosyne (radost) a Thaleia (štěstí). Malíř ženy ukázal jako silné svalnaté sportovkyně, což v té době vyvolalo vlnu kritiky, na níž ovšem Zárraga reagoval jen drobnými úpravami, kdy hráčkám přimaloval náušnice či hodinky. Stále ale dílo představuje silné moderní sebevědomé ženy.
Fotbalistky jsou námětem také několika Zarragových portrétů, mezi nimi třeba obrazu krátkovlasé ženy s míčem v ruce La futbolista rubia, Angelina Belfo z roku 1926. Právě krátké vlasy v té době byly symbolem moderních žen, oproti dalším vyobrazením jde ale o dívku jemnějších rysů s klidným výrazem, jako by autor ukazoval, že ženský fotbal je pro všechny a nemusí být vždy drsný a tvrdý.
Akvarelová ilustrace žen fotbalistek se v roce 1923 dostala také na titulní stranu francouzského časopisu Le Petit Journal illustré. „Přizpůsobuje se ženská křehkost tvrdým sportům, tak oblíbeným mezi dnešními mladými lidmi? Zdá se, že odpověď na tuto otázku je ano,“ komentuje tehdejší reportér zobrazení zápasu mezi ženskými týmy Fémina-Sport a Cadettes de Gascogne.
Z podobné doby pochází také fotografie kapitánky francouzského národního týmu žen Madeleine Bracquemond. Umělecký fotograf ji zachytil ve studiovém prostředí, v iluzi pohybu s výrazným stínem v pozadí, který připomíná fotbalový míč.
Současnému ženskému fotbalu vévodí Spojené státy
V současnosti je ženský fotbal nejpopulárnější ve Spojených státech, kde je mimo jiné častou součástí školních sportovních klubů, a právě američtí výtvarníci a výtvarnice tento sport také nejčastěji zobrazují. Národní tým USA je světově vůbec nejúspěšnějším, mezi lety 1991 až 2015 dokonce získal medaile na každém světovém poháru a na všech olympijských turnajích.
Americký národní tým zpodobňuje třeba Erin Currier v obraze US Women's Soccer Team (after Delacroix) z roku 2020. Tato koláž v kombinaci s akrylovou malbou byla vytvořena za použití fotbalových plakátů, různých obalových materiálů od potravin a běžného domácího zboží či letáků na letní tábory a berlínský hudební klub. Najít na ní můžete slavné hráčky Alex Morgan, Christen Press, Tobin Heath, Megan Rapinoe a Carli Lloyd. „Jednotlivé hráčky jsou ztělesněním ženské síly a laskavosti. Na hřišti jsou neporazitelné, mimo něj pak usilují o ekonomickou spravedlnost pro všechny ženy,“ řekl k výběru námětu sám autor.
Americký tým namalovala rovněž kanadská výtvarnice německého původu Hanne Lore Koehler v díle s výmluvným názvem American women olympic soccer painting. Akvarelová malba, použitá rovněž pro návrh tapety, zobrazuje souboj dvou hráček ve své době téměř neporazitelného amerického týmu se soupeřkou.
Sochařsky ženský fotbal ztvárnila americká umělkyně Patti Warashina, keramička tvořící glazované sošky. Warashina, která byla v 60. a 70. letech výraznou osobností kalifornského hnutí Funk Art, se inspirovala snovými figurálními díly surrealistů. Její hravé satirické figurální sochy ilustrují absurditu lidských poměrů. Například objekt s názvem Explosive Situation z roku 2022 představuje ležící hráčku s míčem ozdobeným světským srpem a kladivem, který se ze všech sil snaží odkopnout. Ve stejném roce vytvořila také sošku Hot Seat zobrazující fotbalistku s hořícím míčem–zeměkoulí a také dílo Sucker Punched, v němž zděšená fotbalistka sedí na velkém míči pokrytým ironickými obrázky a druhý menší jí naráží přímo do hlavy.
U příležitosti loňského ženského fotbalového evropského šampionátu se v Sheffieldu uskutečnila soutěžní přehlídka The Football Art Prize, v níž se představil také obraz fotbalistek s názvem Hat Trick, který v roce 2021 namalovala Sue Spaull. Ta malbou připomíná stoleté výročí od zákazu ženských fotbalových soutěží ve Velké Británii, zároveň jde ale o dílo současné, na němž jsou zobrazeny hráčky Jasmine, Caroline a Hannah před tréninkem v severním Londýně. „Tento obraz oslavuje skutečnost, že fotbal je pro všechny, nejen pro muže. Zachycuje odhodlání hráček, jejich postoje a pohledy, když se chystají ke hře,“ popsala autorka.
Ženy fotbalistky ale zobrazují umělci napříč světem, třeba z Bulharska pocházející výtvarnice a DJka Yasen Zgurovski vystupující pod fiktivním charakterem Julieta Intergalactica. Mezi jejími ironickými kresbami žen-koček se objevila i ta kopající do fotbalového míče.
Jihokorejská umělkyně Sungrea Kim, která studovala výtvarné umění mimo jiné i v Praze, dokonce ve svých objektech zobrazuje hráčky v hidžábech. Velice ji totiž ovlivnila situace po teroristických útocích na newyorská dvojčata 11. září 2001. V té době pobývala v Izraeli a atmosféra tohoto místa v době po útocích jí připomněla, jak zdánlivě nesouvisející události na druhém konci světa ovlivňují její současný život. Dodnes se tak věnuje se tématu solidarity menšin a ve své tvorbě bojuje proti nenávisti a násilí. Zahalené fotbalistky ukazuje třeba objekt My Ball vytvořený v roce 2022. Ve stejnou dobu vzniklo dílo s názvem In the beginning it was football, vztahující se ke zpodobnění Adama a Evy v ráji.
Hráčky ženského fotbalu lákají také fotografy, například jihoafrickou fotografku Zanele Muholi, jejíž práce se zaměřuje identitu rasy, genderu a sexuality v kontextu postapartheidu v Jižní Africe. Součástí její fotografické série Faces and Phases se stala mimo jiné bývalá kapitánka jihoafrického ženského fotbalového týmu Portia Modise. Jak je pro autorku typické, také v tomto snímku dochází k empatické spolupráci s hráčkou, která se spíše ostýchavě dívá do objektivu fotografky.
Jestliže se nejstarší zobrazení věnovalo sportu fotbal pouze evokujícímu, na závěr můžeme takovou hru pozorovat i v současném díle z roku 2021. Jde o pozoruhodný skandinávský sport, bažinný fotbal. Na obraze Girls against Boys Play Swamp Football od švédského umělce jménem Kent Iwemyr v něm zápasí ženy proti mužům. Tento sport vymysleli Finové, známí svou zálibou v netradičních sportovních odvětvích, a přestože v jiných zemích téměř není známý, organizují v něm dokonce mistrovství světa.
.jpg)
.jpg)
