Výstava Vesna 2.0 v Jurkovičově vile vyzdvihuje zdánlivě nesourodá témata

Při koncipování výstavy se autorky inspirovaly zahradou vily, a především nedalekým sportovištěm dívčího basketbalového klubu Žabiny Brno. Vnímají, že tyto sebevědomé mladé basketbalistky vyrostly z mnoha předchozích generací žen, které pro sebe chtěly něco udělat. Podobně odhodlané byly jejich předchůdkyně na začátku 20. století, členky ženského vzdělávacího spolku Vesna, pro nějž architekt Dušan Samo Jurkovič za svého brněnského pobytu navrhoval interiéry a nábytek. Michaela Karásek Čejková a Veronika Velčovská Jiroušková zde vidí dvojí propojení. Jak v touze a odhodlání žen uskutečňovat své sny, tak i v díle Dušana Jurkoviče, který dokázal neobyčejně citlivě tyto emoce zhmotnit ve svých návrzích pro dívčí penzionát a Ženský ústav spolku Vesna v Brně. V basketbalistkách tak umělkyně spatřují „Vesny druhé generace“ a tento motiv výstavou rozvíjejí. „Výstava je pro mne osobní metaforou o ženské síle, sesterství, společenství a teamové práci. Hovoří o emancipaci, která je zde obrazně zastoupená Vesnami. Právě jim vděčíme za to, že můžeme hrát basketbal, vzdělávat se, ale třeba také vystavovat v galeriích,“ doplňuje jedna z autorek výstavy Michaela Karásek Čejková.

Výstava Vesna 2.0 v Jurkovičově vile v Moravské galerii potrvá od 24. 5. 2024 do 30. 3. 2025.

Kurátorka výstavy Michaela Kádnerová dále dodává: „Vesna 2.0 je vlídnou i hrdou zprávou o vydobyté osobní svobodě, o síle svobodné vůle dnes i v minulosti. Mladé basketbalistky, které ve výstavě hrají hlavní roli, zprostředkovávají dlouhodobou a mnohavrstevnou transformaci ‚ženské předurčenosti‘ ve vnitřní svobodu a také dynamiku ubíhajícího času – to vše v kontrastu s vnější neměnností historické stavby. Míč a odhalený kotník jsou zde atributy této proměny, jež urazila od počátku 20. století dlouhou cestu.“ 

Ve výstavě návštěvníci najdou fotografie dívek v basketbalových dresech zachycených v zahradě, na schodech nebo v interiéru vily. Portréty jsou zasazeny do vyřezávaných ornamentálních dřevěných rámů vycházejících z Jurkovičovy estetiky, které speciálně pro výstavu připravila šperkařka Dick Wolf. Součástí instalace je také oltář Sesterstvo vol. 1, tajemná časosběrná zkratka, v níž může divák skrze mnoho vrstev pohlédnout až k prvopočátku tichých ženských hrdinek symbolizovaných „Vesnami“. Výstavu doplňuje monumentální dřevěný „Totem“ jako pradávný symbol společenství a brokátové basketbalové míče absurdních rozměrů, do nichž se promítá motiv ručních prací vyučovaných ve spolku Vesna. 

„

Výstava je pro mě meditací nad třemi zdánlivě nesourodými tématy – folklórní estetikou, ženským hnutím a basketbalem.

Díky poloze vily, která nás svedla dohromady s jejím okolím a basketbalovou reprezentací, jsem mohla ve své práci spřátelit vytváření brokátu, rituální tvorbu totemu a téma pospolitosti, klanu, týmu. Svobodný pohyb v časové ose více než 140 let tam a zpátky mne inspiroval jak ke hře s estetikou, tak k zamýšlení nad vývojem ženských snů a ambic napříč stoletími,“ popisuje jedna z dvojice autorek výstavy Veronika Velčovská Jiroušková. 

Na křest výstavy naváže již tradiční festival Křehký Mikulov, který od 24. do 26. května nabídne přehlídku sběratelského designu, workshopy i prostor pro vzdělání. Autorky výstavy Veronika Velčovská Jiroušková a Michaela Karásek Čejková se značkou Křehký dlouhodobě spolupracují.

Michaela Karásek Čejková (*1989) je fotografka žijící v Praze. Zaměřuje se na módní a portrétní fotografii, zátiší i volnou fotografickou tvorbu. Pro její rukopis je typická práce s technikou klasické prostorové 3D koláže. Koláž vnímá jako prostředek propojování často neslučitelných světů, námětů nebo časových rovin do jednoho obrazu. V roce 2015 ukončila magisterské studium na Katedře fotografie FAMU v Praze. Během studia absolvovala stáž na Aalto School of Art, Design and Architecture v Helsinkách a pracovní stáž v Alla Carta Magazine v italském Miláně. V roce 2020 získala prestižní ocenění Czech Grand Design v kategorii Fotograf roku 2019. V roce 2020 vydala spolu s Lucií Králíkovou (projekt Efemér) knihu Svátosti, zabývající se mapováním méně známých a zanikajících českých tradic. V roce 2022 pak vytvořila ilustrace ke knize Proč jsme tak naštvané, kterou napsala Šárka Homfray. Spolupracuje se současnými českými designéry a lifestylovými časopisy, například Elle Decoration, Harper’s Bazaar, Vogue. Je rovněž autorkou knižních ilustrací a vizuálů.

Veronika Velčovská Jiroušková (*1979) vystudovala češtinu a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě UK v Praze, po ní tři roky navštěvovala dějiny umění na Filozofické fakultě UK, aby svůj teoretický zájem o umění korunovala praktickým studiem na Central Saint Martins College of Art v Londýně, kde absolvovala obor prostorový design. Ve své práci propojuje různé oblasti designu a umění. Zaměřuje se především na veřejný prostor formou uměleckých intervencí nebo komponováním výloh. Věnuje se také grafickému designu, tvorbě ilustrací pro časopisy nebo návrhům vzorů tapet, za něž získala Elle Decoration International design Award. V roce 2023 představila na mezinárodním festivalu designu Designblok v Praze vlastní značku autorských brokátů Maison Vunka. Pracuje rozličnými technikami v rozmanitých médiích. Její umělecké vyjádření se pohybuje od kresby a malby, scénografie přes vykládání dřeva kameny, návrhy vzorů látek až k volnému umění. Inspiraci k tvorbě čerpá z folklóru různých kultur, především českého, moravského i slovenského, a z přírody, hlavně květin.