Super Bowl letos uctí původní obyvatele Ameriky

Super Bowl letos uctí původní obyvatele Ameriky

Sdílet článek

Američané pokračují v dlouhodobém trendu a vyrovnávají se s problematickou minulostí, což se promítá i do ostře sledované akce sedmapadesátého ročníku Super Bowl. Během této vrcholné události amerického fotbalu letos Národní fotbalová liga poprvé uctí původní obyvatele Ameriky. Pro tvorbu klíčového vizuálu totiž tentokrát oslovili výtvarnici Lucindu Hinojos. 

Na všech vstupenkách na hlavní zápas, který proběhne v neděli 12. února 2023 na stadionu State Farm Stadium u Phoenixu, budou vyobrazeny práce chicanské umělkyně Lucindy Hinojos. Kromě designu vstupenek vytvořila malířka k propagaci letošního ročníku Super Bowl také nástěnnou malbu o rozloze skoro 3000 m2, což je největší mural v historii soutěže. Kromě toho spolupracuje také s NFL na novém designu fotbalového míče. Hinojos je první chicanskou umělkyní, která kdy s Národní fotbalovou ligou takto spolupracovala. 

Lucinda Hinojos, mural pro Super Bowl. Zdroj: Arizona's Family

Ani Američané, ani Mexičané

A kdo že vlastně jsou američtí Chicanos? Termín pravděpodobně vznikl hovorovým zkrácením slova „Mexicano“ a původně byl pejorativně zabarven stereotypní představou o líných přistěhovalcích z Mexika. V šedesátých letech však díky vzniku chicanského hnutí označení získalo nový význam. Stalo se spíše politickým termínem, být Chicanem dnes znamená necítit se být „ani Američanem, ani Mexičanem“. Mexickoameričtí studenti v šedesátých letech pochodovali americkými městy a požadovali začlenění chicanských studií do univerzitních plánů. Přihlášením se k Chicano identitě Mexičané vyjadřují etnickou solidaritu. Například boxer Rodolfo Gonzales byl jedním z prvních, kdo se přihlásil k souvisejícímu hnutí Brown Pride, které se etablovalo vedle hnutí „Black is Beautiful“. Identita zvaná Chicano se objevila jako symbol hrdosti na to, že člověk má jinou než bílou barvu kůže. Filozofie identity „Chicano“ zpochybnila označení „běloši se španělským příjmením", které se používalo v 50. letech 20. století při sčítání lidu v USA. „Chicanos“ tehdy prosazovali etnickou hrdost v době, kdy vláda USA podporovala asimilaci Mexičanů do bělošské společnosti. Tento postup měl „posloužit zájmům Angloameričanů“, kteří tvrdili, že Mexičané jsou běloši, aby se pokusili popřít rasismus vůči nim.

La Morena

Lucinda Hinojos pracuje také pod pseudonynmem La MorenaKořeny mé rodiny sahají hluboko do Arizony,“ říká v jednom z  propagačních videí k letošnímu ročníku Super Bowl. „Moje rodina se v této zemi narodila i vyrostla. V současné době žijeme na území Ohn Akimel O'odham Jeved (lidé od Solné řeky). Tato země je pro mě důležitá. Díky tomu, že naši předkové využívali zdejší slanou řeku, kdysi vzniklo město Phoenix.“ 

Při procházce pouštní krajinou Arizony, kde je Hinojos zachycena v propagačním videu, dodává: „Pobyt v této krajině mi poskytl inspiraci pro můj mural.“ Výjevu nástěnné malby dominují hory White Tank, které jsou vidět ze stadionu State Farm. Hory se na obraze zrcadlí v trofeji, kterou získávají vítězové Super Bowlu. 

Návrh vstupenky Lucindy Hinojos pro Super Bowl 2023. Zdroj: ARTnews

„Svou práci vnímám jako léčbu dávných zranění skrze lidské propojení," říká Hinojos. „Každá nástěnná malba přitahuje pozornost. Proto doufám, že podobnou odezvu vyvolá nyní i ta moje.“ 

„Málokdo ví, že v Arizoně máme 22 kmenů. Mnoho zdejších obyvatel dokonce ani netuší, jak se původně jmenovalo území, na kterém se dnes nacházíme. Takže všechno, o co jsem se zde snažila, se nějak symbolicky váže ke zdejší bolavé minulosti," vysvětluje Hinojos, která se ve Phoenixu narodila. Moje malba představuje oslavu Super Bowlu, který od dětství navštěvuji, a zároveň je také poctou oběma mým kulturám, kultuře Chicano i mé domorodé kultuře,“ dodává.

Nejde zdaleka o první aktivistický mural art Lucindy Hinojos. Umělkyně svými nástěnnými malbami dlouhodobě upozorňuje na mnohé další problémy spojené s její komunitou. Ve Phoenixu najdete její mural zobrazující mladou migrantku pracující na poli, která drží v ruce klec, z níž vypouští bílé holubice, nebo profil mladé dívky s otiskem krvavé dlaně přes ústa. Tento mural art, podobně jako i další práce Lucindy Hinojos, doprovází krátký text, v tomto případě: „No more stolen sisters“, tedy „Dost bylo unesených sester“. Hinojos se evidentně připojila k umělcům a umělkyním snažícím se upozornit na alarmující množství unesených či zavražděných žen v této oblasti z řad původního amerického obyvatelstva. 

La morena před svým aktivistickým muralem ve Phoenixu. Zdroj: Visit Phoenix

Lucinda Hinojos, mural v Arizoně. Zdroj: Fronteras, foto: Bridget Dowd - KJZZ

Lucinda Hinojos (nebo také La Morena)  se narodila v roce 1981. Je Američanka mexického původu a indiánka s kmenovými kořeny Pascua Yaqui, Chiricahua Apache, Pima a White Mountain Apache. Je známá především jako malířka, aktivistka, umělecká kurátorka a mentorka. Zabývá se vlastním i skupinovým uměním ve veřejném prostoru, vystavuje v galeriích po celém USA a proslavila se zejména svými barevnými nástěnnými malbami. 

Sdílet článek

Publikováno 11.02.2023

Kateřina Kudláčová studovala Dějiny výtvarného umění a Ateliér audiovizuální tvorby. Chvíli se živila jako prodavačka starožitností, poté jako filmová klapka, nakonec zakotvila jako kulturní redaktorka v Literárních novinách, kde pracovala až do narození syna. Od té doby se kulturní publicistice věnuje externě. Kromě kultury ji zajímá téma duševního zdraví. Spolu s tím přirozeně znovuobjevila i v pubertálním období zavrženou lásku k pohybu (tenis, plavání, jízda na kole, běh, chůze lesem, městem, krajinou). Nyní pracuje v Divadelním ústavu v bibliografickém oddělení a nepřestává externě psát.

Napište nám do redakce

Líbil se vám článek? Chcete se na něco zeptat? Poslat vzkaz do redakce? Jsme rádi za každý názor.

Více z kategorie Témata

NEPROPÁSNĚTE NOVINKY Z INSPIRATIVNÍHO SVĚTA UMĚNÍ A SPORTU!