Fascinuje ji sport a umění. Její obrazy jsou často aluzemi na díla starých mistrů. Přebírá od nich klasické postupy a techniky, výrazem a celkovým sdělením se od nich záměrně odlišuje. Jak se dá klasický umělecký žánr realistického portrétu využít ve prospěch utváření zdravého sebepojetí ženy? Obrazy žen-sportovkyň Američanky Kim Ferrell na tuto otázku dávají přesvědčivou odpověď.
Žena jako pasivní objekt sexuální touhy
Dějiny umění představují ženské tělo jako výsostný objekt estetického hodnocení. Jak na to poukázalo především feministické čtení reprezentace žen v umění, ženské tělo se stalo předmětem sexuální touhy, objektem pro pohled druhých (mužů) a sloužilo jako prostředek k posilování patriarchální moci. V opozici k aktivnímu, hybnému mužskému principu byla žena pokládána za pasivní bytost, která neprodukuje kulturní hodnoty a neúčastní se veřejného života. Jaká by měla být žena například podle Friedricha Schillera – básníka, dramatika a autora estetických spisů? V prvé řadě půvabná. Ve spise o „Půvabu a důstojnosti“ z roku 1793 Schiller hovoří o „krásné duši“, jejíž půvab plyne z lehkosti pohybů a odráží se ve výrazu obličeje, který se něžně usmívá a je prostoupený citem.
Portrét jako ztělesnění síly, odhodlání a vědomí integrity
Schillerovo pojetí „krásné duše“ může posloužit jako zajímavý prolog k portrétům mladých sportovkyň od Kim Ferrell. Tyto portréty totiž nejsou půvabné v duchu Schillerovy definice, ženy se neusmívají a ve chvílích vypjatého soustředění před sportovním výkonem působí jejich výraz spíše zamračeně či poněkud nečitelně. Při pohledu na ně nejsme schopni přesně identifikovat, jaké emoce se jich dotýkají. Přesto jsou ženy, které Ferrell zobrazuje, krásné nezaměnitelným způsobem. Jsou ztělesněním síly, odhodlání a hrdosti – nejen na sebe, ale také na sport, kterému se věnují. Protože se Ferrell aktivně věnuje sportu od dětství (hrála vodní pólo a plavala, na střední škole byla členkou chlapeckého týmu vodního póla, protože dívčí tým nebyl k dispozici), vnímá jej jako neodmyslitelnou součást své osobní identity. Díky sportu malířka získala sílu a zdravý, sebevědomý přístup k životu. Přitom ještě předtím, než se sportu začala věnovat, byla dle svých slov slabým a nenáročným dítětem. Portréty mladých žen-sportovkyň mají svůj počátek právě v uvědomění si posilující a osvobozující role sportu. Toto osobní východisko hraje velmi důležitou roli ve způsobu, jakým malířka dovede vyjádřit osobnost portrétovaných žen a zachytit krásu ženských tvarů. „Myslím, že ženy mají tendenci k tomu přehlížet svoje schopnosti“, říká Kim Ferrell. „Jako ženy usilujeme o to nalézt svůj vlastní hlas a cítit se hodnotnými, a to je důvod, proč se tolik zaměřuji na ně… když se tyto dívky dívají na obrazy sebe sama, chci, aby se jimi cítily posílené. Jedná se o určitý způsob, jak těmto dívkám představit tu část jejich osobnosti, o níž nevěděly, že ji mají.“
Dívat se na portrét a vidět se „zvnějšku“
Autorky slova lze porovnat přímo s reakcemi portrétovaných dívek, které byly součástí výstavy Courageous, jež proběhla v kalifornském Santa Cruz v roce 2017. Jedna z dívek na adresu svého portrétu řekla: „Vidět sebe sama v podobě obrazu je zkušenost vnějšku. Donutí vás to cenit si svého těla a své síly, což je dnes při pohledu do zrcadla těžko dosažitelné. Moderní kultura říká, že krása spočívá v hubenosti, ale tato výstava ukazuje, že krása spočívá v síle. Při pohledu na tento obraz v sobě vidím sílu a moc, a je důležité, aby nás takto viděli i ostatní.“ Podobně to vidí Vivienne, dívka, která sedm let závodně plavala a která své fyzické zdraví bere velmi vážně: „Mediální obraz žen je velmi selektivní, pokud jde o sportovkyně, takže možnost vidět skutečně reálné obrazy nejrůznějších typů sportovkyň je posilující. Myslím si, že je důležité tyto obrazy sdílet s dívkami všech věkových kategorií (zvláště s mladými dívkami) a ukázat jim, že jeden konkrétní typ těla není tím ‚správným typem těla‘.“
Kim Ferrel do svého projektu portrétovaných sportovkyň zařadila také svou dceru Jamie, která obraz sebe samé okomentovala slovy: „Nikdy jsem si nepředstavovala, že bych mohla ztvárnit takovou implicitní sílu, zejména v době extrémní zranitelnosti.“
V daném ohledu je důležité, že Ferrell neportrétuje slavné ikony sportovního světa, ale – jak sama říká – běžné ženy, takové, s nimiž se každá dívka může identifikovat. Obrazy žen pak zviditelňují určité vlastnosti a pozitivní vzory chování a dodávají ostatním ženám důvěru ve své vlastní schopnosti a osobní růst.
Kim Ferrell je malířka, grafická designérka a ilustrátorka. Při portrétování nejvíce využívá techniku malby olejem na plátně. Žije a pracuje v Santa Cruz v Kalifornii, kde také nejčastěji vystavuje. Odmalička se věnuje sportu, mimo jiné také cyklistice.
.jpg)
.jpg)
