Pod čerstvými dojmy z nedávného mistrovství světa ve fotbale se nám může zdát celkem přirozené, že umělec z Argentiny, země s dlouhou a slavnou fotbalovou historií, zvolil pro náměty svých obrazů právě tento sport. Krajan Messiho má ale ke zobrazování ikonických fotbalistů daleko. Jeho díla oslavují amatérskou kopanou se všemi rituály, které do tohoto svébytného světa patří.
Jako dítě Martin Kazanietz sporty střídal, fotbal si ho ale během let nakonec získal. Fotbalovou školu navštěvoval už v pouhých pěti letech. Malovat ho začal, když si od něj musel dát kvůli zranění na rok pauzu. Svůj pocit frustrace a nostalgie, který během nechtěné přestávky zažíval, přenesl do obrazů a využil tak možnosti zobrazit jedno z důležitých fotbalových témat – zranitelnost a limity. Vystudoval grafický design v Buenos Aires a přes graffiti a nástěnnou malbu, ukázky které zdobí například fotbalové stadiony San Telmo a Boca Juniors v Buenos Aires, se dostal k plátnu.
Jako figuralista tvoří robustní postavy s odkazy na naivní a lidovou malbu, které nezapřou inspiraci kolumbijským umělcem Fernandem Boterou, známým právě svými předimenzovanými postavami. I když sám Kazanietz tvrdí, že Boterův vliv je spíše intuitivní než vědomě budovaný.
„Vzpomínám si, že když jsem byl dítě, měli doma rodiče jakousi reprodukci obrazu Boterovy Rodiny, na které postavy pózovaly jako na starých fotografiích, a ta mě vždycky zaujala. Na postavách bylo něco legračního, protože byly všechny namalovány okázale s vážnými výrazy, skoro jako klasická malba, ale všechny byly extrémně přehnané, protože byly tlusté.“
Na Kazanietz zobrazování „tlouštíků“ odkazuje ostatně i umělcův pseudonym Gordo Pelota neboli tlustá koule.
Tento mladý současný umělec maluje prostředí, které důvěrně zná a přesouvá tak naší pozornost do světa fotbalu ve svém sousedství. Ocitáme se na zápasech hráčů rozdílných úrovní, které jsou trochu bez pravidel, někdy plné rvaček, ale u kterých nikdo nesedí na lavičce. Zápasech, které jsou záminkou pro každotýdenní setkání přátel, ale i způsobem relaxace.
Jeho scény zkoumají svébytný kmen mající svá vlastní pravidla. Malby jsou plné detailů a atributů pravých fotbalových nadšenců – pivo během zápasu, cigareta o poločase, asado neboli argentinská grilovačka po utkání, dresy fotbalových hvězd a slavných klubů, tetování, karty a sázky. A občasné ukázky skutečných dovedností.
Gordo Pelotova letošní výstava v galerii All City v Brooklynu nesla název Diaro Derrota, v překladu Každodenní porážka. Příznačný název byl zvolený právě k výstavě konané v Severní Americe, jejímž heslem je podle samotného umělce „soutěžit a vyhrávat“. Jihoameričané, jak Kazanietz dodává, jsou naproti tomu pod vlivem historických a politických událostí země vůči prohrám odolnější a jsou je schopni lépe zvládat, protože je pravidelně zažívají. To ukazuje na jednu důležitou vlastnost děl toho malíře. Přestože vytváří díla o fotbale, často s nádechem humoru či ironie, zároveň jeho obrazy věrně reflektují obraz jihoamerické společnosti a jsou jakýmsi protipólem k tvrdému světu profesionálního sportu.
„Profesionální fotbal mám rád, stejně jako se rád dívám na seriály nebo filmy, nemá to ale nic společného s mojí realitou. V tomto smyslu nevidím nic lákavého na malování portrétů nebo obrazů, které oslavují celebrity světového fotbalu. Dávám přednost obyčejnému člověku, který utratí trochu peněz za pronájem hřiště, pivo, cigarety a grilování, aby se pobavil s přáteli.“
* gringo označuje ve španělsky a portugalsky mluvících zemích cizince bílé pleti
Kromě fotbalu pod jeho rukama vznikají také obrazy z basketbalového prostředí, kterému se rovněž věnuje. Zhruba od roku 2020 se od sportovních témat posouvá k znázorňování každodenního života zachyceného fotkami z mobilu, které převádí do maleb. Fotografie, které najde v telefonu, maluje ve velikosti telefonního displeje nebo naopak v reálných rozměrech. Zajímá ho vztah analogového a digitálního obrazu a zároveň reaguje na přemíru fotografií, kterými jsme dnes přehlceni. Tím, že fotografie často banálních okamžiků přenese na plátno a zbaví je jejich kontextu, vystoupí z díla dle jeho názoru překvapivá symbolika a zajímavé souvislosti se současným životním stylem.
Martin Kazanietz se narodil roku 1985 v Buenos Aires, kde také vystudoval grafický design. Pracoval jako ilustrátor pro časopisy So Foot, Victory Journal, Mundial Mag, Pickles Magazine nebo Season Annual. Zúčastnil se skupinových i samostatných výstav mimo jiné v Los Angeles, San Franciscu, Antverpách, Bruselu, Buenos Aires, v Paříži, Madridu nebo Barceloně. V roce 2021 uspořádal svou první samostatnou výstavu mimo Argentinu.
