Baseball v umění baví, ale zároveň generuje silná témata

Baseball v umění baví, ale zároveň generuje silná témata

Sdílet článek

Pálka, rukavice, míček, dres a čepice s kšiltem – nezbytné propriety baseballu, sportu, který je přímočarý a nekompromisní. Vyžaduje sílu, obratnost, pohotovost a koncentraci. Rozvíjí spolupráci. Nejen proto je baseball tolik oblíbený a vyhledávaný diváky – a pro svou pozoruhodnou vizuální podmanivost a inspirativnost také umělci a umělkyněmi. Umění inspirované baseballem prochází širokou škálou médií a odkrývá řadu problematických témat - včetně tématu užívání násilí.

  Mark Ulriksen, Strike Zone, 2017, zdroj: Artsy

Baseball Made in America

Málokterá součást novodobé kulturní historie Američanů vyjadřuje životní étos a ducha tohoto věčně mladého národa přiléhavěji než baseball. Baseball se stal ve Spojených státech jedničkou mezi sporty a jeho popularita prochází doslova napříč všemi sociálními vrstvami. Tento tvrdý sport je ztělesněním a oslavou amerického snu. Hodnoty amerického individualismu, racionální rozvaha, síla, schopnost rychle se rozhodovat, ale také umění spolupráce a ochota rozdat se pro tým, jsou důležitými devízami tohoto sportu. Baseball se v druhé polovině 20. století hluboce otiskl do populární kultury a módního průmyslu: fanouškové sbírají kartičky s portréty oblíbených hráčů, pořizují si pálky, míčky nebo rukavice podepsané sportovními hvězdami, oblékají dresy a nosí kšiltovky barev svého oblíbeného týmu. Na baseballové zápasy chodí američtí prezidenti a vyjadřují týmům podporu. Hráči baseballu si vydobyli pověst novodobých bohů, jejich sláva je úzce svázána s ekonomickým úspěchem. Profesionální hráči baseballu jsou nejlépe placenými sportovci na světě. Hráči z prestižní americké profesionální ligy Major League Baseball (MLB) si v průměru ročně vydělají bezmála 4,5 milionů dolarů.

Angelo Accardi, Baseballový tým, 2022, zdroj: Artsy

O obrovské popularitě baseballu svědčí mimo jiné to, že se objevil v animovaném seriálu Simpsonovi, v dílu s názvem „Homer na pálce“. Vtipně a s vizuálními odkazy na popkulturu pozici baseballu v americké kultuře výstižně vyjadřuje obraz Baseballový tým od italského umělce Angela Accardiho (1964). Nápadité, svěží, plné černého humoru a politické satiry jsou kresby a malby Američana Marka Ulriksena (1957), který se ve své tvorbě kromě baseballu zaměřuje také na jiné sporty a na mušku si bere významné postavy amerického veřejného života včetně amerických prezidentů. Ulriksenovy ilustrace vycházejí v amerických novinách a časopisech, například v New Yorkeru.

Mark Ulriksen, Baseball Ballet, 2015, zdroj: Artsy

Baseball – sport pro válečné hrdiny

Baseball se v amerických rodinách dědil po mužské linii: do tajů hry uváděli své syny otcové nebo dědové. Jednalo se převážně o ryze mužskou záležitost. Baseball se stal důležitým prostředkem utváření narativu silného hrdiny. Sportovní dovednosti rozvíjené v baseballu se ukázaly jako klíčové pro válečné nasazení sportovců v období druhé světové války. Slavný hráč Ted Williams narukoval během druhé světové války do amerického námořnictva, kde sloužil jako pilot. Padesátá léta 20. století pak byla zlatou érou baseballu. Popularitu tohoto sportu zachycují kresby a malby amerického ilustrátora a malíře Normana Rockwella (1894 – 1978), který proslul velmi přesným zachycením americké každodennosti sklouzávajícím k satiře. Rockwellovy ilustrace vycházely od roku 1916 do roku 1971 – po dobu neuvěřitelných pětapadesáti let – v týdeníku The Saturday Evening Post. 

Norman Rockwell, ilustrace pro týdeník The Saturday Evening Post, 1916, zdroj: Wikimedia


Silou sportu proti rasové segregaci

Baseball byl v USA sportem oblíbeným jak mezi bílými Američany, tak mezi Afroameričany. Jackie Robinson se v roce 1947 stal prvním Afroameričanem hrajícím ve slavné baseballové Major League (MLB) a tento úspěch otevřel vrátka do světa profesionálního sportu i dalším Afroameričanům. Ještě v 50. a 60. letech 20. století se však Afroameričané na baseballových stadionech běžně setkávali s rasovou segregací a diskriminací. Jackie Robinson proslul mimo jiné svou občanskou angažovaností v hnutí za občanská práva Afroameričanů. Po ukončení své baseballové kariéry v roce 1956 se stal jednou z nejvýznamnějších postav tohoto hnutí. V období deseti let od roku 1952 do roku 1962 se Robinson postupně setkal se třemi americkými prezidenty: s prezidentem Trumanem diskutoval o rasové nerovnosti v armádě, s prezidentem Eisenhowerem hovořil o rasové nerovnosti v oblasti školství, v roce 1962 přijal pozvání prezidenta Kennedyho, s nímž diskutoval o občanských právech. 

Jackie Robinson hrál od roku 1947 až do konce své sportovní kariéry za tým Brooklyn Dodgers. V roce 1955 ho na pohyblivou kameru zachytil americký fotograf slavného magazínu Life Ralph Morse (1917 – 2014).

Ralph Morse, Brooklynský Dodger, Jackie Robinson, 1955, zdroj: Artsy


Pokud zavítáte do amerického státu New Jersey, můžete navštívit město Jersey City, kde se na náměstí Journal Square nachází majestátní bronzová socha Jackieho Robinsona od sochařky Susan Wagnerové. Sochu doplňuje pamětní deska s Robinsonovým citátem: „Život není důležitý jinak než tím, jaký vliv má na ostatní životy.“

Susan Wagner, Jackie Robinson, 1998, foto: Robert Ullmann, zdroj: fineartamerica.com

Jackie Robinson inspiruje současné umění

Odkaz afroamerického hráče baseballu Jackieho Robinsona ve své tvorbě aktualizuje bahamský konceptuální umělec Tavares Strachan (1979). Strachana zajímají vzájemné souvislosti a vazby umění, vědy, politiky a sportu. Socha s názvem Baseballová pálka Jackie Robinsona a lunární modul odkazuje k vlastní historii a kultuře Afroameričanů a jejich příspěvku k rozvoji vědy a kultury Západu. Strachan zkoumá selektivnost a mlhavost paměti, která ze svého středu vytěsňuje některé postavy a události, a vdechuje těmto postavám nový život. Připomíná význam prvního afroamerického astronauta Roberta Henryho Lawrence Jr., který v roce 1967 tragicky zahynul při leteckém tréninku. 

Tavares Strachan, Baseballová pálka Jackie Robinsona a lunární modul, 2022, zdroj: Artsy


Kubánská baseballová klec

S atributy baseballového sportu nápaditým způsobem zachází kubánský umělec Esterio Segura Mora (1970). Z kovu a baseballových míčků Mora vytvořil alegorickou instalaci Baseballová klec, která odráží kubánskou zkušenost omezení pohybu a svobody ve spojení s odkazem k masové oblibě tohoto sportu na Kubě. Kubánci baseball milují, historie tohoto sportu sahá na ostrově až do roku 1860, kdy ho sem importovali američtí námořníci. První profesionální baseballová liga byla na Kubě založena roku 1899 a fungovala zde do roku 1961, kdy byla zrušena po revoluci. Současná kubánská profesionální baseballová liga čítá šestnáct týmů a řada hráčů odchází hrát baseball do americké národní ligy. Kubánští hráči jsou velké hvězdy, které si v zahraničí mohou vydělat mnohem více peněz než na Kubě, nicméně od roku 2019 musí hráči získat povolení od kubánské vlády, aby mohli odjet hrát do zahraničí. V případě, že tak neučiní, jim hrozí až pětiletý zákaz návratu do země.

Baseballová klec není ryze uměleckou fikcí. Baseballové klece skutečně existují, i když v poněkud jiné podobě než v Segurově instalaci. Hráči baseballu do nich chodí trénovat odpaly míčků.

Esterio Segura Mora, Baseballová klec, 2001, zdroj: Artsy

Místo baseballových míčků vrhat kameny

Baseballovou klec a stroj na odpalování míčků využívá ve své instalaci Stoner (2013) rumunská umělkyně žijící a pracující v New Yorku Andra Ursuta (1979). Stroj umístěný v kleci odpaluje místo míčků imitaci kamenů, které dopadají na zeď barvy rozkládajícího se lidského masa. Ze zdi vyčnívají dlouhé černé vlasy. Umělkyně odkazuje k problematické praktice kamenování žen a k problematice násilí páchaného na ženách. Instalace nastoluje celou řadu ožehavých otázek včetně té, nakolik se baseball podílí na reprodukci násilných vzorců chování. Krátké video zachycující stroj vrhající kameny můžete shlédnout zde.

Andra Ursuta, Stoner, 2013, zdroj: Artsy

Baseball a estetika podivného

Obrazy americké malířky a kreslířky Shannon Cartier Lucy (1977) odhalují mrazivé scény a situace plné protikladných, absurdně propojených prvků, které diváka nutí domýšlet si chybějící kontext. Umělkyně vyrůstala s otcem trpícím schizofrenií a zdánlivě nelogické spojení věcí, míst či kontextů pro ni bylo obvyklou každodenní zkušeností. Běžně třeba nacházela Bibli v myčce na nádobí.

Obraz Žena s baseballovými míčky (2019) provokuje naši fantazii směrem k doplnění chybějícího scénáře. Jedná se jen o nevinnou hru, nebo se tu odehrává něco mnohem méně příjemného, co nemá daleko k násilí? 

Shannon Cartier Lucy, Žena s baseballovými míčky, 2019, zdroj: Artsy

 

 

Sdílet článek

Publikováno 26.10.2023

Autorka vystudovala obor kurátorská studia na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem a estetiku na Filozofické fakultě tamtéž. V současnosti dokončuje doktorské studium, ve kterém se zabývá tématem umění a výchovy k autenticitě. Ráda si kupuje knihy (nové i antikvární) z oblasti beletrie, filosofie, estetiky a teorie umění. Holduje silniční cyklistice. Má dvě malé děti.

Napište nám do redakce

Líbil se vám článek? Chcete se na něco zeptat? Poslat vzkaz do redakce? Jsme rádi za každý názor.

Více z kategorie Témata